Vždycky jsem chtěla být droběna, i když jsem k tomu nikdy netíhla. Sportu jsem taky nikdy moc nedala, akorát lyžování je moje vášeň. Nejhubenější jsem byla ve svých dvaceti, vážila jsem 61 kg na 170 cm. Ale byla to zásluha stresu, spousty aktivit a vlastně jsem neměla čas jíst. Vrátilo se mi to. Když jsem se vdávala v dvaceti šesti, měla jsem už pěkných 65 kg. Zanedlouho jsem otěhotněla a odnesla jsem si +16kg. Moje vize byla tenkrát maximálně 10 kg navíc, ale znáte to. Kecala bych, kdybych řekla, že jsem nějak hlídala, večerní zmrzliny dělají své. Po šestinedělí jsem tedy skončila na váze 72 kg.

Jenže těhotenství nejen, že ovlivní postavu, ale celkově zdraví člověka, pokud nejste v dobré kondici. Má práce byla sezení u počítače a je stále, pohyb byl tak akorát z ní a do ní, následně s kočárem. Začala mě bolet záda, nemohla jsem ohnout, a nejhorší bylo, že jsem nebyla schopná si ani utřít zadek!

A proto jsem se rozhodla před 14 dny, že s tím něco udělám. Velice mě motivovaly výsledky lidí při cvičení s Jillian Michaels, tak jsem také začala.

Moje míry byly:

boky 99 (po porodu 105)

přes břicho 99 (po porodu 102)

pas 80 (po porodu 82)

prsa 95 (po porodu 96)

ruka 27 (po porodu 27)

stehno 55 (po porodu 55)

Právě teď jedu lvl 2 ze 30 Days of Shred. Zhubla jsem zatím 4 cm přes břicho. Ráda bych měla úbytek v pase, páč ten teda vosí nemám :), ale zatím se nedaří. Má kondice je ale o poznání lepší. Záda bolí méně, nezadýchávám se a je mi lépe. Takže doufám, že úbytky půjdou ruku v ruce i s mentálním pocitem :)

Jídelníček? Já jsem odpůrcem radikálních změn. Jsem radikální sama o sobě. Dříve jsem jedla jedno jídlo denně (tak jsem zhubla v těch dvaceti). To bylo třeba změnit. Takže, vyhodila jsem sladké pití, tím bych začala. Dříve jsem lemtala kofolu ostošest, teď piju vodu, občas jí říznu 100% džusem.

Jsem na sladké. To jaksi nepřidá. Takže jsem o vyhodila a nahradila třeba banány se skořicí a tmavým cukrem, sladkým jogurtem (ty teda bytostně nesnáším a vždycky se přemlouvám). Hlavně ale spoustu ovoce v dávce 2x denně.

Přestala jsem vyžírat lednici po večerech. Asi víte, že mamky mají handicap, protože najíst se v klidu jde až když dítě spí. Výmluva. Takže jsem se prostě hecla a začaly jsme s dcerou jíst spolu (je jí 16 měsíců). Pravidelně. Blbé je, že mi jí moje suchary a banány s müslli :) Takže po šesté večer se tu nejí nic. NIC. Ani ovoce. Když mám mlsnou, Jillian radí, vyčistit si zuby, ja doplňuju, jít si lehnout. A máte klid.

Dále jsem zařadila do jídelníčku suchary, müslli, více salátů atd. 

POZOR: nepočítám kalorie a jím i knedlíky. Akorát jich nesním 5, ale max tři, a ne k večeři, ale k obědu. Zatím se držím se svými oblíbenými hranolkami, ale věřím, že i na ně dojde. Dělám si poctivě svačiny a když není možnost, rychle do sebe naláduju aspoň jablko.

Cíl: 

Tak hele, děvčata, hlavně nemít v létě tu cejchu :) Jsem jabko, takže já jí měla vždycky a nechci jí!!!! Nemám aspirace na 10cm tady a 10 cm tamhle. Mám jen jednu: chci se vejít do těch džín, co si tu obřadně schovávám. A to do léta. Čas je totiž pomocníkem a nic se nemá uspěchat. A přitom bych si ráda navykla na pohyb a na to, že snídat se prostě musí.